Zpráva dr. Juřeníkové – 2 případy z LŠ 2016 – reakce na doporučené léky
u syna Honzíka Mygale Lasiodora 200 C ráno a večer po 12 hodinách dvě globule
u otce Plutonium nitricum 30C také ráno a večer 2 globule.
Reakce syna Honzíka::
Hned po první ranní dávce začal být živější, hravý,normálně mluvil, nekoktal, v noci spal dobře.
Druhý den byl od rána podrážděný- odmlouval, se vším házel, byl drzý, objevily se u něho záchvaty dle otce až hysterického hněvu,
kdy celý zrudl v obličeji, začal křičet na sestru, hystericky plakat, prosazoval si svou pozici násilím. Řeč byla nejlepší v den podání léku,
už se od té doby ale vůbec neobjevilo koktání, jenom dle vyjádření otce zaseknutí u nějakého slova uprostřed věty, objevilo se hned druhý den.
Od prvních dnů začal více jíst i pít, dokonce si sám říkal o pití.
Asi čtvrtý den po podání léku byli v Dinoparku, kde on sám strašil jiné děti-zvedl ruce a pobíhal mezi nimi jako pravěcí tvorové, potom ale v noci
byl moc neklidný, otec s ním musel být, když plakal, řekl mu, ať se otočí na bok, tím se trochu probral asi z nepěkného snu, ráno o něm ale nemluvil.
Za 4 dny si začal sám hrát/dříve u něho musel někdo stále být/
Za 8 dnů došlo dle vyjádření otce ke zhoršení, byly to tři dny katastrofální. Záchvaty vzteku byly velmi silné, častěji vícekrát než třikrát za den jako
těsně po podání léku. Otec ho musel při tomto záchvatu obejmout a držet, dokud se nezklidnil. Tehdy by dokázal sestřičku i uhodit. Také třeba hystericky řval i půl hodiny. Během těchto tří dnů se také schováva . Při těchto afektovaných záchvatech křičel, že on nemusí nikoho poslouchat, že má dost peněz, že se odstěhuje./Naštěstí jsem otce upozornila na možnost takových reakcí, otec věří, že mu to pomůže odstranit problém s řečí, tak to i s manželkou trpělivě snášeli/.
Po těchto třech dnech se pomalinku začal zklidňovat, záchvaty vzteku už nebyly tak dramatické. S dětmi si ve školce hraje, neubližuje jim.
Ve školce na něm pozorovali změnu, říkali, že je úplně jiný. Začal děti poučovat, jak se některé věci mají dělat, jak mu to říkal tatínek .
Začal zdravit „ahoj“ i cizí lidi, kteří procházeli kolem jejich zahrady. Spí sám v pokoji, dříve musela být při usínání přítomná matka.
Otec říká, že se velmi pomalu zlepšuje, jenom ho trápí, že v řeči jsou stále záseky. Vyčítá si , že mu předal problém s řečí, stále ho úzkostlivě sleduje, jak mluví. Pokoušela jsem se mu to vymluvit, ale asi toho není schopen.
Reakce otce:
první tři dny po podání léku mu bylo moc horko vnitřně, měl suchost v ústech a velkou žízeň. Po třech dnech se mu mluvilo lépe, začal s kdekým mluvit, dokonce několik dnů se tolik nebál lidí. První dva týdny byla jeho řeč „uvolněnější“. Když se na řeč soustředil, mluvil lépe. Říkal, že když dobíhal ke slovu, které dříve neřekl, zpomalil a potom ho řekl správně. To trvalo první týden, od druhého týdne se trochu objevila nervosita, začala se i horšit řeč…
Po dvou týdnech se u něho objevila větší nervosita, vnitřní napětí , jakoby měl potřebu stále něco řešit, cítí se neustále v napětí, dokonce se přistihl, že po třiceti letech si opět okusuje nehty. Spí dobře, sny si nepamatuje, snad jen sexuální touhy. Stále málo pije. Když jde někdo kolem domu, raději se otočí, stále má strach z lidí. Když jsem s ním nyní mluvila v ordinaci, jeho řeč byla stejná jako dříve, někdy ale řekl i několik vět bez zakoktání. Má velkou úzkost o syna. Nejvíce problémů mu dělají dvě po sobě tvrdé souhlásky, např p.r nebo K,r.Nyní říkal, že se cítí vnitřně rozhozený.